Společenská škodlivost

Trestní zákoník společenskou škodlivost a její stupně nedefinuje a ponechává řešení potřebné míry společenské škodlivosti z hlediska spodní hranice trestní odpovědnosti na zhodnocení konkrétních okolností případu. Společenská škodlivost je tedy kritérium, které pomáhá určit, zda bude nějaký čin posuzován jako trestný nebo zda bude z hlediska trestního práva ignorován.

Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Znaky trestného činu je třeba vykládat tak, aby za trestný čin byl považován jen čin společensky škodlivý. To znamená, že pokud by byl čin z hlediska společenské škodlivosti zanedbatelný nebo bezvýznamný, nemusí být považován za trestný čin, i když by splňoval zákonné znaky.

Společenská škodlivost v kontextu trestního práva označuje míru nebo povahu škody, kterou čin způsobuje společnosti nebo jejím členům. Jinými slovy jde o to, jak závažné nebo nebezpečné je jednání z hlediska jeho dopadu na společenské hodnoty, práva a zájmy. Posuzování společenské škodlivosti pomáhá určit, zda je konkrétní čin natolik závažný, aby byl považován za trestný a byl tedy předmětem trestního řízení.

Argumentace v případě podvodů a posouzení stupně společenské škodlivosti

Podvod je z pohledu trestního práva definován jako vědomé uvedení jiné osoby v omyl za účelem získání majetkového prospěchu na její úkor, přičemž oběť podvodu je klamána určitými nepravdivými skutečnostmi. Podvody mohou mít různé formy (např. finanční podvody, obchodní podvody, investiční podvody), a jejich dopady mohou být různé z hlediska společenské škodlivosti.

Podvod je vždy protiprávním činem:

  • Z hlediska obecného právního systému je podvod činem, který je v rozporu se zákonem a porušuje majetková práva oběti.
  • Z důvodu klamání a způsobených škod je podvod z pohledu společenských hodnot a norem vždy vnímán jako škodlivý pro společnost.

Důraz na úmysl pachatele:

  • U podvodů hraje klíčovou roli úmysl pachatele, který jedná s cílem získat majetkový prospěch na úkor oběti.
  • Pokud pachatel jednal s cílem poškodit oběť nebo systém (např. opakované podvodné jednání nebo podvody organizovaného charakteru), škodlivost činu se zvyšuje.

Ekonomické a sociální dopady podvodů:

  • Podvody mohou mít závažné dopady na jednotlivce, firmy nebo dokonce na celou ekonomiku.
  • Ztráta finančních prostředků oběti může vést k dlouhodobým finančním problémům, ke ztrátě zaměstnání nebo ke ztrátě důvěry v ekonomické vztahy.
  • Sociální dopady mohou zahrnovat také psychologické trauma obětí nebo snížení důvěry veřejnosti v systém (např. finanční instituce nebo obchodní partnery).

Stanovení stupně společenské škodlivosti

1. Nízký stupeň společenské škodlivosti

  • Definice: Čin má minimální dopad na společnost nebo je omezena na jednotlivce bez širšího významu.
  • Příklady:
    • Jednorázové podvody s nízkými finančními částkami, které oběť není zasažena v dlouhodobém horizontu.
    • Situace, kdy pachatel uvedl oběť v omyl v rámci náhodných a nezáměrných kroků s nízkým škodlivým účinkem.

2. Střední stupeň společenské škodlivosti

  • Definice: Čin má významný dopad na oběť a může ohrozit ekonomické nebo sociální vztahy mezi jednotlivci nebo institucemi, ale nejedná se o organizovanou činnost.
  • Příklady:
    • Podvod, který vede k finanční ztrátě v rozmezí vyšších částek, například podvodný obchod nebo klamání v investicích.
    • Oběť ztratila významné částky peněz, ale čin není spojen s dlouhodobým nebo systémovým ohrožením.

3. Vysoký stupeň společenské škodlivosti

  • Definice: Podvod má závažný dopad na oběť, společnost nebo ekonomický systém jako celek, přičemž škody jsou závažné, dlouhodobé nebo systematické.
  • Příklady:
    • Organizované podvodné schémata, např. investiční podvody, kdy pachatelé zneužijí důvěru stovek nebo tisíců obětí a způsobí ekonomickou katastrofu.
    • Podvody spojené s významnými finančními institucemi nebo systémovým poškozením finančního trhu.
    • Úmyslné podvody spojené s praním špinavých peněz nebo korupcí, které destabilizují širší systém nebo ekonomiku.