Zamlčení skutečností o neschopnosti dostát smluvním závazkům může být kvalifikováno jako podvodné jednání
Společnost GARANT COMPANY BUILDING, s.r.o. nebyla materiálně ani personálně vybavena tak, aby své závazky ze smluv spočívající ve výstavbě srubových domů ve sjednaných lhůtách splnila. Neměla zajištěny zejména dodávky dřeva v potřebné kvalitě, potřebný kapitál k jejich uhrazení ani odborně způsobilé pracovníky. Skutková podstata trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona nemohla být podle obviněného naplněna, neboť nebylo dokázáno, že by záměrně, s cílem se obohatit, vylákal od poškozených finanční částky.
V rozhodném období, v němž uzavíral s jednotlivými poškozenými smlouvy o dílo a smlouvy o smlouvě budoucí, tvořily předané finanční zálohy od poškozených prakticky jediné příjmy společnosti převyšující 4 miliony Kč.
Přesto obžalovaný tvrdil, že tato společnost byla fungující, nedokončení předmětných staveb bylo způsobeno porušením povinností ze strany dodavatelů materiálu a druhotnou platební neschopností společnosti GARANT COMPANY BUILDING, s.r.o., kterou se však obviněný snažil řešit. Vyšlo ale najevo, že materiál dodavatel nedodal pouze z toho důvodu, že mu obviněným nebyla zaplacena záloha, stanovená v uzavřené smlouvě. V dalším případě obviněný neuhradil doplatek dohodnuté ceny, další sjednané zakázky proto již nebyly ze strany další dodavatelské společnosti realizovány.
Další dodavatel dodal kulatinu na stavbu srubů pouze ve výši zaplacené zálohy, zbylou část kupní ceny již museli platit sami poškození, aby stavba mohla vůbec pokračovat. Tyto důkazy jednoznačně svědčí o tom, že to byl právě obviněný, nikoli jeho dodavatelé, kdo svým minimálně nezodpovědným přístupem neobstaral potřebný materiál k realizaci staveb, tudíž výlučně nesplněním jeho smluvních povinností vůči subdodavatelům, nemohlo dojít k naplnění smluv uzavřených s poškozenými.
Za nesplnění závazků ze smluv vyplývajících činil obviněný odpovědným dalšího jednatele a společníka, J. J. Zdůraznil, že J. J. obchodní společnost řádně převzal s vědomím existence pohledávek za věřiteli ve výši více než 2 milionů Kč, tyto však následně nevymáhal, a proto problémy s realizací staveb po listopadu 2007 měly být přičteny k tíži tohoto nového společníka a jednatele, který v projednávané věci vystupoval pouze jako svědek. Jakékoliv jednání J. J., na kterého byla obviněným společnost GARANT COMPANY BUILDING, s.r.o. převedena, navíc již mimo předmětné období, nemůže mít vliv na trestní odpovědnost obviněného.
Z účetnictví společnosti by podle obviněného bylo zcela jasné, že veškeré finanční prostředky byly použity na úhradu nákladů souvisejících se smlouvami o dílo, soudy však konstatovaly, že je účetnictví nedostupné a z důvodu hospodárnosti řízení je odmítly opatřit. O tom, že společnost GARANT COMPANY BUILDING, s.r.o. byla v době jednatelství obviněného v celkově špatné ekonomické situaci svědčí nejen problémy s řádným plněním jejích závazků ještě v období před dubnem roku 2007, kdy došlo k uzavření první ze smluv uvedených ve výroku o vině, ale zejména stav bankovního účtu této společnosti vedeného u Komerční banky, a.s.,
Obviněný vyjádřil nesouhlas s vysloveným názorem soudů, že by informace o schopnosti splnit smluvní závazky, které předával poškozeným, byly lživé. V této souvislosti označil za nevěrohodné výpovědi svědků J. Č. a O. Z. Sám obviněný jednal s dodavateli materiálu na stavební činnost a snažil se v ní pokračovat.
Obviněný byl jednatelem obchodní společnosti GARANT COMPANY BUILDING, s.r.o. od 4. 5. 2005 do 6. 11. 2007, a společníkem v období od 29. 8. 2006 do 28. 11. 2008, musel mu být proto znám její majetkový a ekonomický stav včetně výše event. pohledávek a závazků.
Pokud vůbec pohledávky, na něž obžalovaný poukazuje, v rozhodné době existovaly, nebyly zřejmě dobytné, a nemohly být použity k provedení smluvených prací a dodávek dřeva.
Úvaha o nepřímém úmyslu obviněného, který musel být srozuměn se způsobením škodlivého následku v podobě nesplnění smluv, jakož i této formy zavinění ve vztahu k uvádění poškozených v omyl, je tudíž naprosto správná a v souladu se skutkovým zjištěním.
Jak je tedy zřejmé ze skutkových okolností a především ze způsobu jednání obviněného, byl jeho podvodný úmysl přítomen od počátku uzavírání jednotlivých dohod s poškozenými.
O existenci nepřímého (eventuálního) úmyslu ve smyslu § 4 písm. b) tr. zákona u trestného činu podvodu podle § 250 tr. zákona svědčí mimo jiné takové jednání pachatele, který od poškozených vylákal finanční prostředky za situace, kdy již na počátku páchání trestné činnosti věděl o nepříznivých výsledcích svého podnikání a o tom, že nebude schopen dostát svým závazkům.
Pro posouzení subjektivní stránky citovaného trestného činu je významné též zjištění, že se pachatel spoléhal na nejistou budoucí událost, s níž nemohl počítat, že skutečně nastane (např. na investici jiného obchodního partnera, který nakonec odmítl vstoupit do podnikatelského projektu). V projednávané věci sice obviněný neočekával vstup solventního obchodního partnera, nicméně s přijatými zálohami disponoval jiným způsobem, než k němuž se smluvně zavázal, ani nemohl očekávat možnost splnění závazků, pokud on sám nehradil svým dodavatelům za objednané služby a stavební materiál. Schopnost dostát smlouvám o dílo tak obviněný ani nemohl považovat za reálnou, pokud sám fakticky konal tak, aby stavební práce nemohly být realizovány. Jeho obhajoba prosazující snahu vykonat smluvené práce a provést dílo v souladu se smlouvami je protikladem jeho skutečné činnosti, tudíž ji správně soudy považovaly za vyvrácenou.
Klíčové právní argumenty:
- Nepřímý úmysl (eventuální úmysl)
Obviněný věděl o nepříznivém ekonomickém stavu společnosti GARANT COMPANY BUILDING, s.r.o. včetně neschopnosti splnit závazky vůči dodavatelům. Přesto uzavíral smlouvy s poškozenými a přijímal zálohy, ačkoliv si musel být vědom toho, že realizace staveb nebude pravděpodobně možná. - Uvádění v omyl
Obviněný poskytoval poškozeným informace, které soudy vyhodnotily jako nepravdivé či zavádějící, zejména co se týká schopnosti společnosti plnit své smluvní závazky. Tyto informace měly vliv na rozhodnutí poškozených uzavřít smlouvy a poskytnout zálohy. - Zneužití finančních prostředků
Finanční prostředky získané od poškozených nebyly použity na realizaci staveb v souladu se smluvními závazky, ale byly vynaloženy jiným způsobem, což dále potvrzuje podvodný charakter jednání. - Spoléhání na nejisté budoucí skutečnosti
Obviněný se při plnění závazků spoléhal na situace, které neměl pod kontrolou (např. na budoucí finanční prostředky, které nemohl zaručit), což svědčí o absenci reálného plánu na dokončení staveb.
Relevantní skutkové okolnosti:
- Personální a materiální nepřipravenost společnosti: Společnost nebyla schopna zajistit základní podmínky pro realizaci zakázek, jako je dodávka materiálu a zajištění odborných pracovníků. Tato situace nebyla nová, ale trvala již před uzavřením smluv s poškozenými.
- Nesplnění závazků vůči dodavatelům: Dodavatelé materiálu a služeb neobdrželi platby od obviněného, což znemožnilo realizaci staveb.
- Chybějící hospodářská opatření: Obviněný neprokázal žádné kroky směřující k zajištění dobytnosti pohledávek společnosti či k efektivnímu řízení financí.
Závěr soudu:
Soudy správně dospěly k závěru, že jednání obviněného naplňovalo znaky podvodu, protože:
- Přijímal zálohy od poškozených, ačkoliv věděl, že plnění zakázek není realistické.
- Uváděl poškozené v omyl ohledně schopnosti společnosti plnit závazky.
- Disponoval zálohami jiným způsobem, než bylo dohodnuto.
Poučení:
Tato kauza zdůrazňuje odpovědnost podnikatele za pravdivé informování svých klientů a povinnost jednat s odbornou péčí, přičemž zamlčení skutečností o neschopnosti dostát smluvním závazkům může být kvalifikováno jako podvodné jednání.
Bonpraline.