Pohled na oběti jako na “hloupé” nebo “nedbalé”

Mnoho lidí se domnívá, že oběti podvodů jsou v nějakém ohledu “na vině” – například že byly příliš důvěřivé nebo nepozorné. Tato stigma mohou vést k pocitu, že oběti nezaslouží větší soucit, protože se nepodařilo rozpoznat podvod. Podle některých studií oběti podvodů čelí negativním společenským soudům, které je obviňují z jejich vlastní viktimizace (Hodgson & Phipps, 2017).

Lidé často vidí podvody, zejména finanční, jako “jen” ztrátu peněz. Nicméně dopady mohou být mnohem širší, zahrnující ztrátu důvěry, psychické trauma, úzkost a deprese. Společnost se zaměřuje na materiální škody, ale opomíjí hlubší emocionální a sociální následky. Tento přístup je částečně způsoben tím, že mnoho lidí podvody chápe jako technické záležitosti nebo obchodní transakce, nikoli jako závažné psychologické útoky na oběti.

Normalizace podvodů v některých kulturních nebo sociálních kontextech

Ve společnosti, kde se podvody a klamavé praktiky staly běžnějšími, může být obtížné vnímat jejich vážnost. Lidé, kteří jsou častěji vystaveni podvodům (např. online podvodům nebo marketingovým trikům), mohou ztratit citlivost na to, jak hluboké psychologické následky podvody mají. V některých případech může být podvod vnímán jako “normální” nebo neškodný, což může vést k bagatelizaci dopadů.

Nedostatek podpory pro oběti

V některých případech není k dispozici dostatečná právní nebo psychologická podpora pro oběti podvodů. Právní systém se někdy soustředí na materiální důsledky, což může obětem podvodů ztížit proces uznání jejich bolesti a utrpení. Bez dostatečné terapie nebo psychologické pomoci se oběti mohou cítit osamělé nebo znevýhodněné, což zhoršuje jejich trauma.