Reakce na trauma v mozku a těle: Příklad oběti krádeže

Představme si muže, Tomáše, který byl obětí krádeže. Několik dní po incidentu začne pociťovat různé změny ve své psychice a fyzickém zdraví. Jak jeho mozek a tělo reagují na tento traumatický zážitek, ukazuje následující příklad.

Tomáš prochází složitým procesem zotavování po krádeži, která byla pro něj traumatizující zkušeností. Jeho mozek a tělo reagují na stres způsobený touto událostí, což ovlivňuje jeho emocionální reakce, fyzické zdraví a celkový pocit bezpečí. Včasná intervence, jako je terapie, podpora od rodiny a přátel a případně medikace, je klíčová pro obnovu jeho stability a pro zvládání stresu, který stále přetrvává. Důležitým krokem je pomoci mu znovu získat důvěru v bezpečnost svého prostředí a vrátit se k běžnému životu.

1. Počáteční šok a okamžitá reakce mozku

Když Tomáš zjistí, že mu někdo ukradl peněženku nebo cennosti, okamžitě zažije pocit šoku a strachu. Jeho srdce začne rychle bít, jeho ruce se potí, a může pociťovat zmatení. Tento okamžitý fyzický a emocionální stav je důsledkem aktivace amygdaly, části mozku, která je zodpovědná za rozpoznávání nebezpečí a vyvolání reakcí na stres, jako je strach. Amygdala spustí „boj, útěk nebo zamrznutí“, což připraví Tomáše na okamžitou reakci, i když neexistuje fyzická hrozba.

Současně tělo uvolňuje adrenalin a kortizol, které Tomáši pomáhají reagovat na stres. Tento stav “pohotovosti” mu umožňuje rychle reagovat, i když v tomto případě není hrozba fyzická, ale psychologická.

2. Hippokampus a zpracování vzpomínek

Po několika dnech Tomáš stále přemýšlí o krádeži a začíná mít potíže si vybavit detaily, co se přesně stalo, nebo si některé momenty pamatuje více živě než jiné. Hippokampus, který je zodpovědný za ukládání a organizování vzpomínek, může být přetížený vysokou hladinou stresových hormonů, což způsobuje, že Tomáš má problémy správně uchovávat vzpomínky. To může vést k tomu, že se mu krádež stále znovu a znovu přehrává v hlavě.

Hippokampus také pomáhá rozlišovat mezi minulým a současným nebezpečím. V případě Tomáše může mozek mít potíže rozpoznat, že hrozba již pominula, což způsobuje, že se cítí i nadále ohrožený, i když krádež již proběhla.

3. Hyperarousal a regulace emocí

Po několika týdnech začne Tomáš pociťovat, že je stále ve stavu zvýšené pohotovosti. Jakmile vstoupí do veřejného prostoru nebo zůstane bez dozoru s věcmi, které považuje za cenné, jeho srdce začne znovu bušit rychleji. Tento stav je známý jako hyperarousal, kdy je mozek stále v režimu “ohrožení”, i když žádné reálné nebezpečí není přítomno. Amygdala je stále aktivní a vysílá signály, které způsobují, že Tomáš reaguje na běžné podněty jako na hrozby.

Současně se prefrontální kortex, který se podílí na racionálním myšlení a regulaci emocí, stává méně efektivní. Tomáš má problémy se soustředit na běžné úkoly, cítí se podrážděný a jeho schopnost zvládat stresové situace je snížená. Může reagovat přehnaně na drobnosti, které by normálně nevyvolaly žádnou silnou reakci.

4. Fyzická reakce těla

Tomáš začíná pociťovat fyzické příznaky, které jsou důsledkem dlouhodobého stresu. Mívá časté bolesti hlavy, svalové napětí, zejména v oblasti krku a ramen, a trpí problémy se spánkem. Kromě toho cítí častou únavu, která je způsobena jeho tělem, jež je v neustálém stavu připravenosti na nebezpečí. Napětí ve svalech je často důsledkem aktivovaného nervového systému, který zůstává “v pohotovosti”, i když neexistuje bezprostřední nebezpečí. Zažívací problémy, jako jsou nevolnost nebo zácpa, se také mohou objevit, protože stres ovlivňuje trávení.

5. Dlouhodobý dopad: Příznaky PTSD

Pokud se Tomášovo trauma neřeší, příznaky mohou přetrvávat a zhoršovat se. V takovém případě může vyvinout posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). Jeho mozek stále reaguje na krádež, jako by se stále děla, což může způsobit následující symptomy:

• Flashbacky: Tomáš může zažívat situace, kdy se mu znovu a znovu vybavují okamžiky krádeže, nebo si je dokonce “představuje”, jako by se to dělo právě teď.
• Noční můry: Může mít sny, kde je opět okraden, nebo se ocitá v nebezpečné situaci.
• Vyhýbání se: Tomáš může začít vyhýbat místům, kde k incidentu došlo, nebo se zcela vyhnout situacím, které mu připomínají krádež.
• Emocionální otupělost: Může se cítit odcizený od svých blízkých nebo mít potíže prožívat radost, což může vést k pocitům izolace a ztráty důvěry v ostatní.